Odjíždím

a moc se těším. Nechystám se na společenskou událost, ale

na volejbal. Jsem už starší paní, abych se válela po parketách v elasťákách. Mám ráda ženské oblečení za všech okolností. Tak jedu.

Nedaří se

Začínám mít pocit, že se mnou a blogem se to má stejně, jako se mnou a se sportem. Vždycky jsem sportovala - a dotáhla jsem to daleko. Nikdy jsem ale na sport nekoukala, přenosy nesledovala a ještě dnes nechápu, proč někdo sleduje záznam, když výsledky už zná. Teď to podobenství s blogem. Život žiju a ráda. Ale nějak nezvládám o tom psát.-) A když, tak nárazově. Třeba tohle

měl být medvídek. Moc jsem nějakého potřebovala ušít. Jenže! Střih neseděl. Několikrát jsem párala a přešívala. A přestalo mě to bavit. Tolik energie a výsledek nejistý. Náladu jsem si vylepšila

prasátkem

. Chtěla jsem příspěvky vkládat postupně, což jsem nezvládla. Můžu tedy Metoděje

ukázat rovnou v akci.

Další

Tento příspěvek jsem chtěla věnovat mému šicímu stroji.

Je starší nežli já a dostala jsem ho od manželovo babičky. Nedám na něj dopustit. Uklidila jsem si látky. Některé naskládala do skříně, co zbyla ze staré kuchyně

některé ještě bydlí v krabicích

Některé krabice ještě bydlí v komoře. Tam jsem ale nedošla. Z úklidu mám velikou radost a báječný pocit, dívání se do skříně je někdy lepší než televize. Jenže obyčejně nefotím nicmoc, tentokrát jsou fotografie prostě nepublikovatelné. Snad jen ta ze zahrady

z příprav na zimu, jde použít.

Řád

Dneškem mi běží tři události, které jsou si něčím podobné. Uhlí, zásilka od Meluzínky a dupačky z bazaru.

Uhlí měli přivézt ráno, v půl na osm. Nic. V půl druhé jsem posílala manželovi sms, že už potřebuji odejít a jestliže uhlíř přijede a složí uhlí, aniž by se přesvědčil, že je doma někdo, kdo může dodávku zaplatit - považuji za jeho problém. Fakt, že jo! Uhlí je ve sklepě a penízky v mé peněžence. V žádném případě, ať nepočítají s tím, že investuju čas a benzín do toho, abych jela zaplatit. Nemám potřebu se z placení vykroutit, vůbec ne. Chci teplo a zaplatím za to. Jen to nejsem já, kdo je mimo řád. Mohou se domluvit, dohodu dodržet - jsem připravená. DPD, co mi vezl látky totéž. V úterý jsem tvrdla doma, nepřijel v avizovaném čase, později jsem musela mimo město. Druhý pokus dnes.

Trefil se. Jenže mu nešel terminál na platební karty a neměl nazpět na platbu v hotovosti. Látky jsem chtěla, čekat už ne. Řekla jsem mu, ať to nějak vyřeší. Tak přijel znovu, už s penězi.

Pěkné ale jsou, to se musí nechat:-)

Tak nevím. Představa, že chodím do práce a na podobné taškařice si zajišťuji volno... A o dupačkách, bazaru a zneužití zase zítra

Konečně

Líbí se mi

S autíčkem

a kapsou

na dudlíček. Nebo na rohlík. Přijde na to... Jdu ji rovnou strčit do pračky, protože jsem ji kompletovala na podlaze a je to na ní dost vidět:-)

Podoba

V dubnovém Art a Décoration

a u nás v bazaru

Rozdíl?

Pár tisíc? Já jsem si pořídila poklad

za deset korun. Byla jsem nadšená, že mám materiál na vánoční tvoření pro děti. Jen mi nedošlo, že nechodím do práce, tak budu muset hodně tvořit doma:-))

Říjen

Pokračujeme v gratulacích. Tentokrát třinácté narozky neteřinky.

Kdy já si ušiju nějakou důležitost pro sebe???

Ale oslava se vydařila. Puberťáci si zalezli do pokojíčku, miminka se plácala na dece a my dospěláci jsme si mohli v klidu vypít kávu:-))) Teď peču.

Švesky mák a tvaroh - výtečná kombinace. No, ani trocha rumíčku neuškodí...