Řád

Dneškem mi běží tři události, které jsou si něčím podobné. Uhlí, zásilka od Meluzínky a dupačky z bazaru.

Uhlí měli přivézt ráno, v půl na osm. Nic. V půl druhé jsem posílala manželovi sms, že už potřebuji odejít a jestliže uhlíř přijede a složí uhlí, aniž by se přesvědčil, že je doma někdo, kdo může dodávku zaplatit - považuji za jeho problém. Fakt, že jo! Uhlí je ve sklepě a penízky v mé peněžence. V žádném případě, ať nepočítají s tím, že investuju čas a benzín do toho, abych jela zaplatit. Nemám potřebu se z placení vykroutit, vůbec ne. Chci teplo a zaplatím za to. Jen to nejsem já, kdo je mimo řád. Mohou se domluvit, dohodu dodržet - jsem připravená. DPD, co mi vezl látky totéž. V úterý jsem tvrdla doma, nepřijel v avizovaném čase, později jsem musela mimo město. Druhý pokus dnes.

Trefil se. Jenže mu nešel terminál na platební karty a neměl nazpět na platbu v hotovosti. Látky jsem chtěla, čekat už ne. Řekla jsem mu, ať to nějak vyřeší. Tak přijel znovu, už s penězi.

Pěkné ale jsou, to se musí nechat:-)

Tak nevím. Představa, že chodím do práce a na podobné taškařice si zajišťuji volno... A o dupačkách, bazaru a zneužití zase zítra